jednostranná záležitost
Tama Starclassic Bubinga Omni-Tune


Ne, nebojte se - objektivita testu nebyla nijak snížena. Ta "jednostrannost" se totiž netýká úhlu pohledu či nějakého subjektivního dojmu, ale jedné zajímavé a vpravdě revoluční technické vymoženosti, která tuto soupravu zcela vyčleňuje ze všech ostatních.


Hlavní pojmy a první dojmy

Tama Starclassic Bubinga Omni-Tune představuje profesionální soupravu té nejvyšší úrovně a kvality, čemuž odpovídá i cena: přes sto tisíc za klasický pětikusový set bez hardwaru. Kompletní nabídka řady přináší poměrně široký sortiment velikostí jednotlivých bubnů, takže si můžete sestavit sadu zcela dle vlastních představ. Povrchová úprava je provedena buď bezbarvým lakem, který dá vyniknout zajímavé struktuře exotického dřeva bubinga, nebo černým, případně bílým lakem. Výsledkem je velmi seriózně vyhlížející souprava s nezbytným doplňkem perleťového proužku, který je charakteristickým prvkem řady Starclassic.
Bubny jsou kompletně vyráběny v Japonsku a všechny jsou uvnitř opatřeny cedulkou obsahující nejen logo výrobce, typ a sériové číslo, ale i podpis "odpovědného pracovníka". Také tento detail svědčí o tom, že tahle souprava nepatří do kategorie běžného sériového zboží, ale mezi skutečnou elitu - aniž by člověk musel vidět cenovku. Vizuální stránka je samozřejmě velmi působivá, a to nejen díky skvěle provedenému laku, ale i kvůli samotné struktuře dřeva.
A teď si sedněte, odložte všechny ostré nebo rozbitné předměty a slyšte: tahle souprava se dá celá ladit z jedné strany! Ano, horní i spodní blány všech bubnů můžete naladit, aniž byste se zvedli z bubenické stoličky! Sci-fi? Nikoliv. Omni-Tune! Tento systém, který navrhli inženýři Tamy na základě vynálezu Williama Davida Gladstonea ze třicátých let, jenž aplikoval podobný mechanismus u malého bubnu, totiž umožňuje napínat horní i spodní blánu pomocí speciálních šroubů pouze z horní strany, a tudíž velmi pohodlně. Jediné, co potřebujete, je speciální ladicí klíč a schopnost neplést si, kde je vpravo a vlevo. Horní blánu totiž utahujete šroubem většího rozměru ve standardním směru hodinových ručiček, zatímco menším šroubem můžete napínat či povolovat blánu dolní, avšak v opačném směru otáčení. Pochopitelně, že spodní blánu lze ladit i běžným způsobem zespoda - zde použijete opět větší průměr klíče i normální směr utahování. Není to geniálně jednostranné?


Test

Testovaná souprava sestávala z velkého bubnu standardního průměru 22 " a dnes již neméně standardní hloubky 18 ", tří zavěšených tomů o velikostech 10, 12 a 14 palců a konečně malého bubnu o rozměrech 14 x 6,5 ". Všechny korpusy jsou provedeny z devítivrstvé překližky ze dřeva bubinga, přičemž celková tloušťka je v případě tomů 7 mm, zatímco u velkého a malého bubnu činí 8 mm. V propagačním letáku je dřevo popisováno jako "temné a mysteriózní, avšak s neskutečně vysokými rezonančními tóny". Mušle a další kovové doplňky jsou niklované, s efektní finální úpravou provedenou kartáčováním. Všechny bubny jsou opatřeny litými ráfky.


TT

A teď už k tomu hlavnímu - totiž ke zvuku. Začněme tom-tomy. Testovaná sada disponovala třemi zavěšenými na rampě, která samozřejmě není součástí dodávky. Hardware je nutné - podobně jako u většiny souprav v těchto cenových relacích - zakoupit zvlášť. Co zaujme snad hned při prvním úderu, je výrazně basový spodní podtón a neskutečný atak. Nekompromisní - to je slovo, které vystihuje tyto kotle nejlépe. Jejich hlasitost je značná, dozvuk silný, ale krátký, v kolektivu zvukařů oblíbený. Rezonance méně melodická, což koresponduje s velkým a možno říci čistě "rockovým" atakem. Barva zvuku s převažující basovou složkou má v pianu poněkud zavřený a méně výrazný charakter, který se začíná vyjasňovat v mezzoforte, aby ve forte přešel do velmi důrazné, avšak zvukově čisté explozivity.
Pokud jde o shodu barvy všech rozměrů, je čtrnáctka o dost basovější než menší rozměry, přičemž tento rozdíl představuje možná větší skok, než je mezi těmito rozměry běžné.
Je celkem bez diskuze, že tyto kotle jsou předurčeny pro tvrdší styly - jazzovat na ně příliš nejde, ale v jakémkoliv heavy stylu vám přivodí extázi. Za zmínku určitě stojí velmi dobře vyřešená paměť zámků a skvělá stabilita uchycení typu Star-Cast.


MB

Malý buben s deseti šrouby na každé straně a poměrně standardním, nicméně skvěle jdoucím mechanismem struníku, se vyznačuje opět hodně vysokou hlasitostí a barvou, které svědčí - stejně jako v případě kotlů - daleko více hra ve forte, či dokonce fortissimu než v pianu. Průraznost je opravdu značná, což i tenhle buben posouvá ve spektru stylů jasně do jeho rockové části. Také agresivní a plný rimshot zní spíše rockově než funkově, co však v tomto kontextu jistě překvapí, je extrémně kultivovaný cross-stick, a to dokonce ve všech polohách paličky. Naopak víření nepředstavuje víc než standard a v pianu by se dalo označit možná i za slabé - bubnu podobně rockového ražení se však tohle dá odpustit. Dozvuk je správně krátký, rezonance menší, což je jedině dobře, neboť jsou tak potlačeny všechny nežádoucí pazvuky. Na závěr opět jedna maličkost, která stojí za upozornění: struník o dvaceti strunách je seřiditelný z obou stran.


VB

Co vás u tohoto velkého bubnu okamžitě praští do uší, je přímo neskutečná hlasitost a doslova ďábelský atak. Pokud by byla vypsána soutěž o nejagresivnější velký buben a našel by se bookmaker, neváhal bych vsadit nějakou větší částku, bez ohledu na stanovený kurz. Tenhle buben snad musel být nadopován nějakými šílenými basovými hormony a pak držen rok v naprostém tichu - jinak asi není možné vysvětlit jeho přímo zběsilou akustickou dravost. V kontrastu s tím docela překvapí, že vynikající kompaktnost zvuku a čistou barvu si udrží i při střední hlasitosti, a dokonce i v pianu. Rezonance je celkově velmi čistá, s rychlým a značně strmým odezněním, projekce přímo monstrózní. Zajímavostí je, že ani s plnou přední blánou buben nijak nepřeznívá a nevytváří naprosto žádné falešné rezonance.
Z výše uvedené charakteristiky je celkem jasné, že i tento buben je stavěný zejména pro tvrdší žánry a určitě se bude cítit více doma v rocku a metalu než v jazzu či funku.
A klasicky detail nakonec: buben samozřejmě nemá vrtání pro uchycení stojanu na tomy.


Soudný den

Teď, po získání základních charakteristik jednotlivých komponentů, nastal čas vyhodnotit soupravu jako celek: kde jsou její silné stránky, kde slabší, a hlavně - k čemu a jak ji nejlépe využít.
Jasnou jedničkou je velký buben, který v oboru ataku, basového soundu a hlasitosti prostě nemá konkurenci. Do tvrdých stylů, kde je potřeba jasně artikulovaný, úderný, a při nasazení dvojšlapky i rychle čitelný sound, je ideální. Malý buben naproti tomu - přes veškeré klady a neoddiskutovatelnou preciznost provedení - nepředstavuje v odpovídající cenové třídě svým soundem o mnoho víc než průměr; spousta bubnů v ceně kolem deseti tisíc zní prostě líp, o dražších nemluvím. Nicméně do celkového charakteru soupravy zapadá a svoji funkci tak plní. Někde mezi se pak pohybují kotle: jejich sound je mohutný a působivý, i když jim možná trochu chybí melodičnost, což ale s ohledem na výrazně rockové zaměření celé soupravy není žádná vážnější vada.
Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak alespoň trochu příblížit zvuk této soupravy srovnáním s nějakou obecně známou nahrávkou - ale nemohl jsem stále na nic přijít. Až nakonec se mi zcela náhodou, snad díky práci podvědomí, či dokonce nevědomí, vybavilo jedno album: Jeff Beck Guitar Shop. Ano! Tak přesně toho zvuku, který zde použil Terry Bozzio, by podle mě ve studiu dosáhla tato souprava. Plný, mlaskavý, úderný a pěkně "tlustý" sound s obrovskou dávkou průraznosti. "Hraj tvrdě, nebo zemři!" - tak by se dala úderným sloganem shrnout filozofie těchto bubnů.

Pokud jde o systém Omni-Tune, je bez diskuzí, že se jedná o skvělé vylepšení, díky němuž je ladění a přelaďování opravdu velmi pohodlné. Na druhou stranu můžu říct, že - alespoň pro mě osobně - do kategorie vynálezů, bez nichž bych od této chvíle už nemohl existovat, nespadá. Spíše bych ho řadil do skupiny "výrazně nadstandardní výbava". Tedy něco, co zvýší komfort, co je i znakem jisté prestiže, co však na druhé straně není nezbytné k funkci, a za co určitě zaplatíte hodně peněz.
Teoreticky není vyloučeno, že se podobný systém časem stane součástí všech profesionálních a možná i poloprofesionálních souprav, podobně jako došlo v devadesátých letech k rozšíření uchycení tomů za ráfky. Z tohoto podhledu je však "jednostranný" ladicí systém v určité nevýhodě, díky tomu, že jeho výrobní náročnost je a vždy bude výrazně vyšší než standardního ladicího systému, zatímco mezi uchycením obyčejnou přírubou a jakýmkoliv "ráfkovým" systémem taková propast ve výrobních nákladech není. Pravděpodobnější variantou tedy je, že tento systém zůstane výsadou pouze některých typů těch nejvyšších řad - tím spíš si však udrží status exkluzivity. A přesně tak je potřeba se na něj také dívat: nezabývat se tím, jestli ho člověk bude využívat denně, nebo skoro vůbec, ale vědět o tom, že za svoje peníze má hi-tech soupravu s maximální možnou výbavou, která tam prostě je a která se jednoho dne může hodit.
Takže jak to všechno uzavřít? Jednoduše: jestli hrajete jakýkoliv tvrdší styl nebo prostě máte rádi agresivnější zvuk bicích a chcete mít to absolutně nejlepší po technické stránce, pak je tahle souprava přesně pro vás.


INFO

Luxusní hi-tech souprava s velmi průrazným a basovým soundem, ideální pro tvrdší styly. Cena za testovanou konfiguraci (sestava viz text) 106 720 Kč. Web: www.tama.com.


+
  • "jednostranný" ladicí systém
  • velký buben
  • skvělé basy
  • obrovský atak
  • velmi precizní zpracování
  • méně výrazný malý buben
  • poněkud jednostranně rockový sound



Detaily:
Dostupné rozměry bubnů: VB - 18 x 16", 20 x 18", 22 x 18", 24 x 18"; FT - 14 x 14", 16 x 16", 18 x 16"; TT - 8 x 7", 10 x 8", 12 x 9", 13 x 10", 14 x 11", 15 x 12", 16 x 13"; MB - 14 x 5,5", 14 x 6,5"
materiál: bubinga
povrchová úprava: bezbarvý lak (výsledek: středně hnědá s výraznou strukturou), černý lak, bílý lak
příslušenství: pouze úchyty tomů star-cast + ladicí klíč
osazení (dodávané i testovací): TT+FT - Evans Genera G2 s logem TAMA nahoře + G1 dole; MB - Evans G1 coated s logem TAMA nahoře + Hazy 300 dole; VB - Evans EQ4 s logem TAMA jako hrací + rezonanční s logem TAMA Starclassic



TAMA Starclassic Bubinga Omni-Tune - jednostranná záležitost

autor: Paul Schenzer
psáno pro: časopis Muzikus
vyšlo v čísle: 2006 / 12
foto (v tištěném vydání): firemní promo
vydavatel: MUZIKUS
web vydavatele: www.muzikus.cz

Na webu schenzer.com zveřejněno se souhlasem vydavatele


© 2005 Paul Schenzer
www.schenzer.com